Recenze: Genius Party Beyond

13. července 2016 v 14:00 | Sara Whitney |  Anime
Název: Genius Party Beyond (Genius Party 2)
Počet epizod: 5 (15 minut epizoda)
Rok vydání: 2008
Studio: 4°C
Režiséři: Mahiro Maeda, Nakazawa Kazuto, Ohira Shinya, Tanaka Tatsuyuki, Morimoto Kouji
Žánr: akční, fantasy, sci-fi
Anotace:
Genius Party Beyond je souborem pěti krátkých anime, na něž nezbylo místo v antologii předchozí, nazvané Genius Party. Celý projekt má opět pod patronátem studio 4°C.
Soubor otevírá anime nazvané Gala, zabývající se dopadem obrovského kulovitého objektu do poklidné vesnice, která má hudebně nadané obyvatele. Druhá epizoda, Moondrive, pak sleduje tlupu neurvalých hledačů pokladů, kteří se, aby dosáhli svého, neštítí tu a tam použít trochu toho násilí.
Následující epizoda, pojenovaná Wanwa the Doggy, sleduje jedno malé dítě, které se ocitne v napínavém snu, jenž se však velice rychle změní v noční můru. Čtvrtá epizoda, Toujin Kit, sleduje ženu pašující podivná mimozemská stvoření, která přestrojuje za plyšáky. Antologii uzavírá nejdelší z pěti anime, Dimension Bomb, zasazené do postapokalyptické budoucnosti, které vypráví příběh o přátelství a nenávisti.


Vlastní názor:
Genius Party Beyond je antologií zbývajících pěti děl, která nebyla vybrána do souboru předchozího, nazvaného Genius Party. To by mohlo vést k mylným domněnkám, že tento soubor je pouze jakousi cenou útěchy pro tvůrce, jejichž výtvor se nevešel do první antologie, a že je tedy lepší od něj nic neočekávat. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak. Anime není jen důstojným následovníkem díla předchozího, ono jej v mnoha ohledech dokonce předčí.
Genius Party Beyond také snad ještě více než její předchůdce dokazuje, že vyprávět se dá jen s minimem slov či dokonce i zcela bez nich a že vizuální zpracování anime nemusí být jen prvoplánově líbivé, dokonce může být až esteticky nevzhledé, ale mělo by souznít s tím, o čem dané dílo pojednává. Být jakousi prodlouženou končetinou samotného příběhu, která divákovi poklepe na rameno a řekne, sleduj.
První epizoda, nazvaná Gala, sleduje skupinu vesničanů, jejichž poklidný život naruší pád záhadného kulovitého objektu z oblohy. Tato epizoda je z celého souboru nejslabší, a to zejména po vizuální stránce, která připomíná spíše jakýsi podřadný pořad pro děti či nepříliš kvalitní obrazový doprovod, na jehož vytvoření někdo pořádně šetřil. Tuhle epizodu ale zachraňuje překvapivý konec, který by odhadl jen málokdo, a výborný hudební doprovod.
Moondrive, sledující skupinku zapálených hledačů pokladů, jež pro ránu nejdou daleko, okamžitě zaujme netradičním vizuálním zpracováním, které vynikne ještě více, pokud jej porovnáme s nemastným neslaným stylem epizody první. I Moondrive má v rukávu pár zvratů, ty jsou však většnou pro každého, kdo není japonskou tvorbou či filmy obecně nepolíbený, poměrně předvídatelné. Tato epizoda také oplývá specifickým humorem, který spoléhá na opakující se, ač mírně pozměněný vtip, a který většinou nepadá na úrodnou půdu, i přesto ale přispívá k tvorbě svérázné atmosféry, jíž Moondrive oplývá.
Třetí epizoda, nazvaná Wanwa the Doggy, se zabývá podobným tématem jako Happy Machine, zařazená do první antologie, a to, jak vlastně vnímá svět malé dítě, které se sotva naučilo zadrmolit pár slov. Tentokrát se ocitáme v divokém snu jednoho batolete, jež má maminku v nemocnici, a v němž hraje velkou roli jeden psík a také jeden děsivě zlý obr.
Wanwa the Doggy je akční, kreativní a překypuje barvami. Mým osobním favoritem je scéna, kdy se malé batole prochází po kluzkém chodníku z ovocných nanuků, nevěda, co ho za pár kroků čeká. Tato scéna, stejně jako mnohé další, zdařile ukazuje, jak může takové miminko vlastně uvažovat a jak jeho stále se vyvíjející mozek zpracovává informace.


S tématem této epizody skvěle souzní také její výtvarné zpracování. Jednotlivé scény vypadají, jako by je někdo nakreslil křídou, mnohokrát dochází také ke změnám perspektivy, hlavní protagonisté mění svou velikost, jednou je obr pětkrát tak veliký jako naše batole a hrozí, že jej spolkne jako malinu, podruhé jej batole při zběsilé honičce málem přejede. Nakonec ale nic nepřekoná lásku, které takové malé dítě chová ke své mamince, která je pevným středobodem jeho jinak stále se proměňujícího světa.
Toujin Kit, odehrávající se v jakési blíže nespecifikované industriální budoucnosti, sleduje bezejmenou ženu, která pašuje podivná mimozemská stvoření, jež maskuje jako plyšová zvířata, v den, kdy je její nezákonná činnost odhalena. S tlumenými barvami prostředí zde kontrastuje ztvárnění mimozemských stvoření, která jsou vyvedena v nejrůznějších barvách a jejichž tvar se může libovolně proměňovat.
Přestože tato epizoda bez nejmenších potíží obstojí jak samostatně, tak i v rámci celého pětidílného souboru, neubránila jsem se v průběhu sledování rezignovanému povzdechu, že přesně takovouto zápletku bych si přála vidět rozvedenou do vícedílného seriálu místo stále se opakujících školních komedií a fantasy seriálů, jejichž tvůrci očividně netuší, že by se daly zasadit i jinam než jen do nepovedených napodobenin středověku a že jejich hrdinou nemusí být patnáctiletý kluk, který si myslí, že spolkl veškerou moudrost i krásu světa.
Dimension Bomb, jenž se stal mým osobním favoritem, je alegorickým příběhem o přátelství a nenávisti, který je zasazen do postapokalyptického světa. Rychle se střídající sekvence, na nichž si kreslíři skutečně vyhráli, a mnoho různých motivů i symbolů, které se objeví jen na několik málo sekund, činí z této epizody tu nejabstraktnější a zároveň nejtěžší na pochopení, a opakované shlédnutí tu proto rozhodně není od věci.
Dimension Bomb se pyšní taktéž skutečně brilantním hudebním doprovodem, který, ač se v něm opakuje jen několik málo motivů, efektivně napomáhá vyvolat v divákovi celou škálu emocí, především pak ale strach a jakýsi zvláštní pocit stísněnosti, který se prolíná s očekáváním.
Ani pokud jste ještě neměli tu čest vidět antologii předchozí, nenechte si Genius Party Beyond ujít. Jedná se o rozmanitý soubor děl, jejichž autoři se nebáli experimentovat a plně využít možností, které animované médium nabízí. Ve svém expermentu pak zašli ještě dále, než autoři prvního souboru, a stvořili tak zcela unikátní díla s převážně jedinečným vizuální stylem, která v krátkém časovém úseku svedou odvyprávět silné příběhy, které v divákovi zcela jistě zanechají silnou stopu.
Hodnocení na MyAnimeList: 7.41
Vlastní hodnocení: 80%


Zdroje obrázků: zde a zde
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Trinity Estridge Trinity Estridge | Web | 18. srpna 2016 v 12:08 | Reagovat

Jé, zrovna mám do září Netflix, už vím, na co budu koukat. 3:D Vypadá to moc zajímavě a ta kresba se mi taky moc líbí, děkuji za doporučení! :)

2 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. října 2016 v 21:00 | Reagovat

Vždycky máš recenze na netypické příběhy, dobře se tu sbírá inspirace a důvody proč nezanevřít nad anime. A to jsem poslední dobou i měla.

Jsem moc ráda, že jsi nepraštila s blogem :D Píšeš dobré články, které se čtou prakticky samy. Je super, že ses vrátila :D

3 ZdenekF ZdenekF | E-mail | 17. ledna 2017 v 17:19 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na anime-anime-11.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

4 beepinka beepinka | Web | 16. dubna 2017 v 13:23 | Reagovat

Taky mám MONSTA X neskutečně ráda a biase si furt nemohu vybrat :D! Wonho x IM x Minhyuk..já nevím :D! Je to boj :D! viděla jsi už jejich nové mv k japonské verzi Hero? Dokonalost ♥

5 Mrs. Writer Mrs. Writer | Web | 9. července 2017 v 21:32 | Reagovat

To snad není možný, že 2016, vrať se Whitney :( :D Kde budu čerpat anime!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama