Zelená jako smaragd - recenze

12. července 2013 v 10:46 | Sara Whitney |  Knihy
Název:Zelená jako smaragd (originál - Smaragdgrün)
Autorka:Kerstin Gier
Série:Drahokamy (#3)
Přeložila:Tereza Pecková
Nakladatelství:CooBoo
Rok vydání:2013
Počet stran:416
Žánr:fantasy, romance
Oficiální anotace:
Gwendolyn má zlomené srdce. Zdá se, že Gideonovo vyznání lásky bylo pouhou fraškou, aby šel na ruku jejich úhlavnímu nepříteli, hrozivému hraběti Saint Germainovi. Ale pak se stane něco naprosto nepochopitelného a Gwendolynin svět je vzhůru nohama. Ji i Gideona čeká dechberoucí úprk do minulosti a taky menuety, paruky, kordy a divoké pronásledování a nad tím vším se vznáší otázka, zda se dá stav pokojové fontány vůbec léčit... (Pozn.: Xemerius se velmi obává, že nikoli.)
Kruh se pomalu uzavírá a nitky osudu se sbíhají, bude láska stačit k překonání všech nástrah a odvrácení katastrofy?
Obsah:
Gwendolyn je nešťastná a má srdce rozbité na několik kusů, vypadá to, že Gideonovo vyznání lásky byla pouhá lež a navíc měla sloužit k tomu, aby byla povolná účastnit se plánů jejich úhlavního nepřítele - prolhaného hraběte Saint Germaina, kterému záleží jen na vlastním prospěchu. Stále jí nikdo nechce nic sdělit a vypadá to, že téměř všichni zase vědí víc než ona. Alespoň že má na své straně Leslie a Gideonova bratra Raphaela. Spojenců bude mít ale nakonec více, než si myslela.
Jako by ale zvratů v jejím životě nebylo dost, všechno se znovu obrátí o sto osmdesát stupňů a ještě jednou naruby. Gwendolyn se o sobě dozví několik šokujících tajemství a společně s Gideonem se ocitne na na dechberoucím úprku v minulosti. Následující dny rozhodnou všechno. Podaří se jim porazit proradného hraběte Saint Germaina? A co je vlastně jeho cílem? A jak to bude mezi ní a Gideonem? Nic není takové, jak by se mohlo na první pohled zdát...
Vlastní názor:
Konečně jsem se dostala i k poslednímu dílu trilogie Drahokamy - Zelené jako smaragd a musím říct, že zakončení celé série bylo nejen důstojné, ale také velmi pěkné a já celou knihu přečetla jedním dechem. Autorka se sice občas ve svých komplikovaných vysvětleních trochu zamotala, ale brzy zase našla cestu ven. Po prvních pár stránkách se kniha stala tak napínavou, že jsem ji odložila až s poslední dočtenou stránkou a i tak jsem byla zklamaná, že už se musím s Gwendolyn a Gideonem rozloučit.
Obálka posledního dílu série je překrásná, kniha se skvěle vyjímá v poličce a jak už jsem se dříve zmiňovala, zelenou já opravdu můžu. Celá kompozice je velmi pěkná a zapadá do celého konceptu obálek a zároveň nám naznačuje i něco o tom, jak bude pokračovat vztah našich dvou hlavních hrdinů, nenechte se ale mýlit, tak jednoduché, jak to vypadá z obálky, to ani jeden rozhodně nemají.
Kerstin Gier je německá spisovatelka především románů pro ženy. Knihy z trilogie Drahokamy jsou jejími prvními knihami pro mládež. Rudá jako rubín se dokonce dočkala filmového zpracování pod německou taktovkou podobně jako mnoho dalších jejích knih, třeba Muži a jiné katastrofy.
Stejně jako v předchozích dvou dílech mě autorka téměř okamžitě vtáhla do děje a já jen se zatajeným dechem sledovala, co se bude dít dál. Co se týče zápletky okolo Gideona, Gwendolyn a jejich vztahu, až téměř do konce druhého dílu jsem si myslela, že autorka už v tomto ohledu nemá co nabídnout, ale to jsem se šeredně spletla. Kirsten Gier nám ukázala, že v jejích knihách není téměř nic jisté, a to se týká i hlavních hrdinů. Na tuto zápletku pak v třetím díle navázala a musím říct, že první polovina knihy mě hodně bavila především díky ní, tím ale neříkám, že zbytek byl nudný.
V druhé polovině se pak přiostřuje i v druhé, hlavní zápletce, jež se týká záchrany světa. Všechno je ale nakonec komplikovanější, než byste mohli předpokládat a autorka nám opět ukazuje, jak si umí se čtenářem hrát a že to ona je tady pánem.
Pinnwand-Fotos ruby red | Tumblr

Je pravda, že co se týče vysvětlování celého cestování a všeho okolo něj, autorka chvílemi nemůže popadnout dech a topí se ve vlastnm příběhu, vždy se jí ale včas podaří chytit záchranného lana. Někdy ale naopak také ukazuje, že měla všechno promyšlené, to můžeme vidět například na jedné scéně z první knihy, která je vlastně důsledkem i důvodem jednání postav ve třetí knize, ale víc prozrazovat raději nebudu, ať vás nepřipravím o překvapení. Rozhodně bych ale hlavně ke konci ocenila trochu víc vysvětlování, jak jisté události ovlivní Gwendolynin život a všechny její blízké.
Celá série Drahokamy je více než příjemné čtení pro ženy, ať je vám patnáct nebo padesát, myslím, že si její čtení užijete. Kerstin Gier se celou dobu drží toho, co je důležité a neodbíhá ke zbytečnostem, příběh plyne lehounce a skoro sám, je vidět, že tahle série není její prvotina, ale že už je zkušenou autorkou.
S Gwendolyn budete hned od začátku soucítit a litovat ji, ale budete se s ní také smát, zlobit se na Xemeriuse i napětím ani nedýchat. Gwendolyn má prostě svou vlastní hlavu, nenechá si nic líbit, ale zároveň je to také obyčejná holka, která chce najít lásku, porozumění a trochu klidu. To by ale nesměla mít časocestovací gen. Nemám, co bych jí vytkla, celou dobu jsem se s ni ztotožňovala a držela jí palce, ať všechno dobře dopadne, víc takových hrdinek, prosím.
Na Gideona jsem byla pořádně naštvaná už od prvních stránek, ale zároveň jsem doufala, že se to všechno nějak vyřeší a že nemůže být tak špatný, jak se na první pohled zdá. Nepovím vám, jak se to nakonec vyvrbilo, ale můžu vám prozradit, že budete pořádně napjatí.
Ať se Gwendolyn s Gideonem hádají, jsou "jen" přátelé, nbo jsou zamilovaní, scény, kde jsou spolu, budete doslova hltat. Jejich chemie je přirozená, autorka nijak netlačí na pilu. Na mě to bylo sice párktát trošku moc přeslazené, ale stejně jsem si to užívala, protože která z nás by nechtěla některé ty věty ve skrytu duše slyšet?
No a Xemerius? Ten je jako vždy naprosto skvělý, má úžasné průpovídky, při kterých jsem se pokaždé smála, někdy jsem sotva mohla popadnout dech, pro mě jedna z ných nejoblíbenějších postav jak v rámci této série, tak v rámci všech přečtených knih obecně. Když už nic jiného, kniha se vám bude líbit určitě alespoň díky Xemeriusovi.
Kerstin Gier píše v první osobě, proto je jednoduché ztotožnit se s hlavní hrdinkou, já jsem po většinu času měla pocit, že všechn ta šílená dobrodružství prožívám já a když jsem knihu dočetla, bylo to jako probudit se z krásného snu. Nepříjemné. Se stylem psaní jsem neměla nejmenší problém, kniha se četla skoro sama. Jen tentokrát v překladu bylo více překlepů než obvykle.
Abych to tak shrnula, kniha je více než důstojným zakončením celé série a mně je líto, že se s Gwendolyn a Gideonem už musím rozloučit, protože tihle dva mi opravdu přirostli k srdci. Přečtení třetího dílu se nemusíte ani v nejmenším bát, rozhodně nebudete zklamaní.
Hodnocení:85%
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Momo-chan Momo-chan | Web | 13. července 2013 v 16:42 | Reagovat

Je to poriadna recenzia, ale docela ma to navnadilo :) nečítala som a ani som sa s ňou nejako nestretla, takže ďakujem za návrh :) Myslím, že sa na ňu pozriem o niečo lepšie aj na internetovom kníkhupectve :)

2 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 15. července 2013 v 9:54 | Reagovat

S touhle knížkou jsem se už setkala, ale pořád nevím, jestli jí koupit, nebo ne. Vypadá to trochu na červenou knihovnu a to mě trochu odrazuje. Nicméně anotace vypadá zajímavě a Tvá recenze mě celkem navnadila, takže to určitě ještě zvážím. :)

3 DirtyFoxx DirtyFoxx | Web | 15. července 2013 v 22:18 | Reagovat

Vyzerá to zaujímavo o.o

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama