Zlodějka knih - recenze

20. dubna 2013 v 20:58 | Sara Whitney |  Knihy
Název:Zlodějka knih (originál - The Book Thief)
Autor:Markus Zusak
Přeložil:Vít Penkala
Nakladatelství:Argo
Rok vydání:2009
Počet stran:528
Žánr:román, válečný
Anotace:
Začínáme rokem 1939. Evropa je v pohybu. A smrt nikdy neměla víc práce.
Liesel je malá dívka, která žije na malém městě se svými adoptivními rodiči, špatně spí, moc jí nejde čtení, hrává na ulici fotbal s kamarády odvedle. Mohlo by to být obyčejné dětství, kdyby to městečko neleželo uprostřed Německa. Liesel chodí do Hitlerjugend, zdravívá pravicí nepřítomného Fuhrera a krade knihy. Jinak řečeno to obyčejné dětství není: promluví do něj bomby, neštěstí a smrt. Smrt ostatně v knize promlouvá pořád: co by to taky bylo za příběh, kdyby neměl vypravěčku? Nechte se zlákat jejím vyprávěním: účinkuje v něm to děvče, harmonikář, židovský boxer, Němci a zloději. Dozvíte se z něj, že i smrt má srdce.
Obsah:
Náš příběh začíná rokem 1939, Německo je na vzestupu a celá Evropa se ocitá ve válce. Druhé světové válce, nejkrutějším válečném střetu všech dob. A smrt má víc práce než kdy dřív.
Liesel je malé děvče, jehož příběh začíná cestou vlakem. Cestuje se svou matkou a bratrem Wernerem, neví přesně kam, neví, že za pár hodin ji matka opustí na neznámém místě a Liesel ji už nikdy neuvidí. Její bratr Werner je velmi nemocný a kašle, jako by měl vyplivnout plíce. A potom, ještě ve vlaku, umře. Jeho mrtvolu tam ale nemohou nechat a tak vlak zastaví v nedalekém městečku, kde ho pohřbí. A tady Liesel, budoucí zlodějka knih, ukradne svou první knihu - Hrobařovu rukověť. Tehdy ale ještě netuší, jako moc jí to změní život.
Ocitá se v pěstounské péči Rosy a Hanse Hubermannových, lidí, jež se nabídli, že ji a jejího bratra vezmou k sobě. Zdá se, že nyní by Liesel mohlo čekat poměrně normální dětství. Opak je ale pravdou. Od téhle chvíle nebude normální nic. Ve vyprávění Smrti se kolem zlodějky knih mihne mnoho lidí - Jesse Owens, židovský boxer, harmonikář a spousta dalších. Nejčastěji se ale v příběhu bude objevovat sama vypravěčka...
Vlastní názor:
Konečně se mi podařilo dočíst Zlodějku knih a musím říct, že jsem opravdu neskutečně ráda, že jsem nejdřív přečetla Posla a potom teprve ji. Kniha mi naprosto vyrazila dech i přesto, že jsem podle všech těch nadšených recenzí čekala, že se mi bude líbit. Už je to dlouho, co jsem u nějaké knihy měla slzy na krajíčku, ale Zlodějce se povedlo rozbrečet mě hned dvakrát.
Obálka je stejně jako v případě Posla velmi jednoduchá, dalo by se říct až strohá v porovnání se všemi těmi barevnými obálkami fantasy knih, ale k ní to naprosto sedí. Příběh v ní je totiž tak silný, že by k němu barevná obálka působila jako pěst na oko.
Markus Zusak je australský spisovatel. Nejvíce ho proslavily jeho romány Posel a Zlodějka knih - jeho pátá kniha, které vyšly i u nás. Zlodějce knih se dostalo opravdu mimořádného ohlasu a stala se mezinárodním bestsellerem. Tento rok by měl vyjít jeho další román Bridge of Clay (Hliněný most nebo také Clayův most), taktéž s dětským hrdinou, jenž by se měl zaměřovat na rodinný život a pojednávat o skutečných i citových "mostech".
Příběh, který se rozkládá na více než pěti stech stránkách, mě skutečně pohltil tak moc, že když jsem se od něj musela odtrhnout, nesla jsem to velmi velmi nelibě a hned, jak jsem měla alespoň chviličku času, okamžitě jsem se k němu vrátila. Odkládala jsem kvůli němu své povinnosti, s nikým jsem nekomunikovala a jenom jsem četla.
V příběhu se vyskytuje mnoho osob, více či méně zasahujících do děje. Potom je tu ještě jedna, jež zasáhne úplně do všeho - Smrt, a Liesel se s ní potká už jako malá dívka. Život v nacistickém Německu je nebezpečný, ale i vzrušující. O tom se malé děvče velmi brzy přesvědčuje.
S Liesel jsem všechno prožívala jako bych byla ona. Byla jsem napjatá, když se chystala jít krást další knihu, smála jsem se s ní, když hrála kopanou a soucítila, když dostala jeden z mnoha výprasků vařečkou a byla počastována dalším Saukerl od své náhradní matky Rosy.
A přestože nám Zusak občas prostřednictvím Smrti prozradil, jak některé věci skončí, nikdy se z knihy neztratilo napětí a já i přesto, že jsem tedy věděla, jak to dopadne, byla šokovaná, když to tak skutečně skončilo. Markus Zusak mě opravdu dokázal překvapit a dělal to znova, znova a znova.
Liesel je opravdu sympatická postava a já jsem si ji velmi oblíbila. Ráda jsem sledovala příběh jejíma očima a doufala jsem, že se jí nic nestane. Svou zálibou v knihách si mě získala. Byla všetečná, zvídavá a nesmělá, ale zároveň také vzpurná a odvážná.
Rudy se taktéž stal mou oblíbenou postavou, historka o tom, jak chtěl být jako Jesse Owens mě opravdu pobavila, a už mě měl v hrsti. Jeho oddanost Liesel byla opravdu roztomilá a já se celou dobu jen přihlouple usmívala.
Smrt, i přes své poslání, mi nevadila a dokonce jsem ji také měla docela ráda. Dokázala se slitovat a měřila každému stejně. Předčasně zemřelých jí bylo líto a dokázala ocenit dobré vlastnosti. A měla moudré průpovídky, prostě docela netypická Smrtka.
Vztah Rudyho a Liesel byl velmi zvláštní, ale také velmi napínavý. Člověk nikdy nevěděl, jak to tedy s nimi je a jak to s nimi bude dál. Autor si s nimi i s námi, čtenáři, zahrával a nakonec jejich vztah dovedl ke strhujícímu závěru.
Nyní nastává čas pro mou největší výtku, kterou ale nemám. Prostě nevím, co bych autorovi vytkla, jelikož kniha mě neuvěřitelně nadchla, donutila mne prolévat slzy a číst až do pozdních nočních hodin.
Kniha je napsána poměrně zvláštně, to je také důvod, proč se některým nelíbila. Do vypravování velmi často zasahuje sama vypravěčka - Smrt a komentuje dění. Do knihy jsou vloženy i různé vysvětlivky a další netradiční věci. Na překladu jsem neshledala nic špatného, v knize nebyly žádné překlepy nebo jiné nesrovnalosti.
Abych to tak shrnula, z knihy jsem naprosto nadšená, ale to už jste z mé recenze pravděpodobně vyčetli. Sebrala mi dech, nechala mě po dočtení zírat do prázdna s přáním, aby tenhle příběh nikdy neskončil. Nechala mě sedět s pocitem smutku, ale i radosti, nadšení a smíření, že takový život prostě je - smutný i veselý.
Hodnocení:100%
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | Web | 20. dubna 2013 v 21:05 | Reagovat

pekný blog :)

2 Klarinqqqa Seika Yui Sunako Koizumi Shiffer Klarinqqqa Seika Yui Sunako Koizumi Shiffer | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 18:14 | Reagovat

Smrt jako vypravěčka. To jsem snad ještě neslyšela. Dějově se to rozhodně nezdá špatné i když já knihy z období války moc nemusím. Ne že bych nevěděla, co se dělo .. . ale spíš si to nechci nijak moc připomínat, protože je to děsivé a smutné.  Já myslím že ta obálka je trefná podle děj který popisuješ :) Netypická, skoro až sympatická smrt :D Zajímavéé...

3 Viallen Viallen | Web | 11. prosince 2014 v 17:22 | Reagovat

Jedna z mojich najobľúbenejších kníhy vôbec. Mňa práve mrzí, že som Posla nečítala. Všetci hovoria, že v takomto poradí sa im už Posol nepáčil, no ja si len ťažko viem predstaviť jeho knihu, ktorá by ma dokázala sklamať...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama