Atlas mraků - recenze

3. dubna 2013 v 20:37 | Sara Whitney |  Filmy
Název:Atlas mraků (originál - Cloud Atlas)
Délka:172 minut
Rok vydání:2012
Režie:Tom Tykwer, Andy Wachowski, Lana Wachowski
Žánr:drama, mysteriózní, psychologický, sci-fi
Obsah:
Děj tohto filmu se odehrává v šesti různých dobách a časech - od začátku 19. století až po postapokalyptickou budoucnost. Aniž si to lidé, žijící v těchto časech, uvědomují, každá doba ovlivňuje tu, jež bude následovat. Na každém rozhodnutí záleží. A jeden drobný skutek může mít v budoucnosti dalekosáhlé následky.
Nejdále v minulosti se ocitáme v roce 1849 - roce, kdy bylo otroctví naprosto přirozenou věcí a černí obyvatelé Ameriky neměli téměř žádná práva. I přesto přese všechno se tehdy mezi bělochem a černochem utvořilo přátelství, které bylo později rozhodující pro oba dva.
Dále se ocitáme ve Skotsku v roce 1936 a sledujeme vztah dvou mužů, z nichž jeden je velmi nadaný skladatel, bohužel s velmi špatnou pověstí, takže jeho díla nejsou uznávána. Proto odjíždí na venkov k v té době respektovanému skladateli a podovodně se vetře do jeho přízně. Jenže starý pán rozhodně není tak milý, jak by se na první pohled mohlo zdát...
Třetí z příběhů se odehrává v San Franciscu v roce 1973 - době, kdy se rozvíjí jaderný průmysl. Jeho hlavní hrdinka je dcera novináře a sama uznávnou novinářkou a přijde na to, že se v tomto oboru děje něco nekalého. Tohle odhalení by ji ale mohlo stát život...
Další příběh se odehrává v Anglii v naší době a jeho hlavním hrdinou je postarší vydavatel, který neuměl příliš hospodařit s penězi a nasekal si už spoustu dluhů, a to především u svého bratra. Ten už toho má akorát dost a lstí ho ubytuje v domově důchodců, kam podle něj patří už dlouho. Odtud ale není úniku.
Předposlední příběh se odehrává v roce 2144 v novém Soulu, tzv. Neo Soulu, jenž vznikl, protože ten starý se vlivem stoupající hladiny oceánu téměř celý potopil. V Neo Soulu je mnoho věcí zakázáno - některé filmy, knihy a další věci. Naše hrdinka patří do nejnižší rasy, je jídlonoškou, roznáší jídlo a nic jiného za svůj život nepoznala. Jednoho dne ale uteče s neznámým cizincem...
Šestý a poslední příběh se odehrává v roce 2321, po Pádu, na neurčitém ostrově, kde se život vrátil téměř do doby kamenné. Žijí tu dva kmeny, jeden mírumilovný, druhý krvelačný, jenž vybíjí členy toho mírumilovného. Do toho všeho na ostrov přijíždí loď s neznámými cizinci, kteří mají spoustu technických vymožeností. Jedna členka z lodi dokonce vystoupí na břeh. Co to bude znamenat pro ostrovany?
Vlastní názor:
Na tento film jsem se velmi těšila a zároveň jsem byla také velmi zvědavá, jestli se tak složitou knihu, jakou Atlas mraků už jen podle své tloušťky je, podaří vůbec zdárně do filmové podoby převést. Když jsem se ale dozvěděla, že režii mají na starost režiséři Matrixu a režisér filmu Parfém:Příběh vraha, hned jsem se trochu uklidnila. A skutečně, filmové převedení dopadlo podlě mě na jedničku a já si rozhodně přečtu i knihu, na kterou mne film opravdu nalákal.
Příběh Atlasu mraků je opravdu složitý a zamotaný a prvních pár minut jsem se v tom opravdu trochu ztrácela, pak už se to ale zlepšilo a za chvíli už jsem v tom měla jasno. Počáteční zmatenost u mě byla způsobena hlavně tím, že každému jednotlivému příběhu se věnujeme jen chvíli a pak přichází na řadu další a jejich řešení se vlastně opravdu dočkáme až na konci. Příběhy se mezi sebou proplétají a prolínají a abyste z toho něco měli, je nutné skutečně dávat dobrý pozor.
Co se mi také líbilo, ne všech šest příběhů skončilo dobře, což by se dalo předpokládat. Určitá doba se musela obětovat, aby byl možný šťastný konec alespoň v těch ostatních. Žádný z hrdinů nedostal nic zadarmo a musel za svůj dobrý konec bojovat, přestože u některých to bylo krapet snažší než u jiných a třeba jim nehrozilo takové nebezpečí v případě neúspěchu.
Měli jsme zde dokonce i jednu linku, konkrétně tu, jež se odehrávala v současnosti, která celý příběh a jeho pochmurnost a někdy i depresivnost odlehčila. Plánování útěku z domova důchodců mě skutečně pobavilo, milého staříka a jeho přátele jsem si opravdu oblíbila a držela jsem jim po celou dobu palce.
Nedokážu si vybrat příběh, který bych měla nejraději, protože všechny byly skutečně brilantní a zase přinášely něco úplně nového a jiného než ty předchozí. Vypěstovala jsem si ale určitou slabost pro linku v Neo Soulu, jež mi přišla skutečně velmi zajímavá, a to nejen díky všem těm technickým vymoženostem. Když tak nad tím ještě přemýšlím, možná bych sebrala trochu prostoru poslední lince, protože některé detaily mohly být podle mě vynechány, ale je to spíše čistě subjektivní drobná výtka.
Co mi ale v rámci příběhu vadilo nejvíce, bylo, že přese všechno nakonec některé příběhy vyzněly trochu prázdně, nevyvolaly takové emoce, jak by se dalo čekat, přestože byly realistické, surové a smutné. Taktéž to ale není příliš velká výtka, jen něco, čeho jsem si všimla v průběhu sledování a myslím, že by se to dalo zlepšit upravením pouhých detailů.
K postavám téměř žádnou výtku nemám, je pravda, že díky tomu, že jich tam bylo poměrně dost, jsme neměli šanci poznat všechny do takové hloubky, ale díky téměř tříhodinové délce jsem neměla pocit, že by nějaká postava dostala příliš málo prostoru, nebo že by byla kompletně plochá a černobílá. Z nich jsem si nejvíce oblíbila Soon Mi, jež mi přišla taková přirozená a snadno se mi s ní stotožňovalo, potom staříka, ktrýr byl jednodušše řečeno srandovní, a potom skladatele Frobishera, který byl osobou s velmi těžkým a smutným životem a málem štěstí. Moc jsme obdivovala jeho talent a bylo mi ho opravdu líto.
Tím se dostáváme k hereckým výkonům, velmi se mi líbilo, že jeden a ten samý herec hrál klidně i čtyři pět postav, ale co bylo ještě lepší, většinou to ani nebylo poznat, věděla jsem to jen u některých, a tak mě to, když jsem to zjistila, opravdu překvapilo. Všechny herecké výkony byly velmi dobré, nenašla jsem herce, který by nějak vynikal nad ostatní.
Hudba ve filmu byla krásná a k filmu se opravdu hodila, nejvíce se mi líbil sextet Atlas mraků a nejrůznější melodie vybrnkávané na klavír Frobisherem. Nemám co vytknout.
Výtvarné a kostýmní stránce taktéž nemám co vytknout, perfektně zvládnutá práce, některé herce jsem nepoznala, ani když jsem potom věděla, že jsou to oni.
Abych to tak shrnula a neudělala tuto recenzi ještě delší než už je, Atlas mraků opravdu doporučuji, pro mne zatím jeden z nejlepších filmů, co jsem za rok 2012 a 2013 viděla.
Hodnocení:90%
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 4. dubna 2013 v 11:03 | Reagovat

Mam ho staženej, teď si jenom najít tři hodinky času v kuse, protože jsem na něj fakt ohromně zvědavá a hodně od něj očekávam :3

2 Destel Destel | Web | 4. dubna 2013 v 22:56 | Reagovat

Opravdu skvělý film. Já se přiznám, že jsem při sledování nevěděla, že jde o ty samé herce a nedošlo mi to ani po skončení. Kdosi mi říkal, že na konci byly ukázány všechny jejich role, ale já to vypla hned jak najely závěrečné titulky. Tak jsem na to přišla úplnou náhodou a byl to pro mě docela šok. :D Ale o to zajímavější bylo zjišťovat, která dějová linie navazovala na kterou postavu a její činy.
Já jsem měla přečtený asi první příběh, když jsem si pustila film. Teď stále průběžně dočítám i ten zbytek a i když už budu v polovině, nenašla jsem nic, co by ve filmu nebylo. Tudíž mám k filmové adaptaci o to větší respekt.

3 S c a r s S c a r s | Web | 5. dubna 2013 v 17:01 | Reagovat

Je to skvělý film a i přestože nejsem obeznámená s tím, jak vypadá kniha, moc se mi líbilo celé zpracování a byla jsem z toho nadšená :D

Jinak děkuju za pochvalu layoutu :D A co se Tsuritama týče, tak je to pěkné anime, ale ještě víc bych ti doporučila Kuroko no Basket :D Vážně jsem až zírala, jak se mi to anime zalíbilo a to hned po prvním díle :D

4 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 5. dubna 2013 v 17:29 | Reagovat

Tak jsem se na něj podívala včera večer ... a můžu říct, že už dlouho jsem nezažila takovej mindfuck; teď se chystám na knížku. Frobisher ... panebože, jak já jsem u toho řvala. A směle můžu říct, že maskéři tady odvedli naprosto brilantní práci, protože v některejch rolích jsem herce fakt nepoznala a u titulků jsem jenom nechápavě zírala ^^"

5 Klarinqqqa Seika Yui Sunako Koizumi Shiffer Klarinqqqa Seika Yui Sunako Koizumi Shiffer | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 14:01 | Reagovat

Kamarádky mi kdysi dávno říkala že na tom byla v kině, ale nějak moc pozitivně to nehodnotila. Dějově to zní vážně zajímavě, ale nevím jestli to filmové zpracování zase neskončilo úplně jinak...

6 Haruko-sensei Haruko-sensei | Web | 12. dubna 2013 v 19:23 | Reagovat

Opravdu se mi ten film líbil. Knižní předlohu jsem nečetla, a na tenhle film jsem narazila jen díky tomu, že tam měl hrát Ben Whishaw. A nelitovala jsem. Kromě záběru Benova zadku jsem se ještě těšila z těch dějových linek, které mi přišly zpracované opravdu dobře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama