Čokoláda - recenze

6. listopadu 2012 v 19:38 | Sara Whitney |  Knihy
Název:Čokoláda (originál - Chocolat)
Autorka:Joanne Harris
Přeložila:Marcela Nejedlá
Nakladatelství:Knižní klub/Ikar
Rok vydání:1999
Počet stran:256
Žánr:román
Oficiální anotace:
Když se do francouzské vesnice Lansquenet nad Tannou bůhvíodkud přistěhuje exoticky vyhlížející cizinka, Vianne Rocherová, a otevře si tu prodejnu čokolády přímo proti kostelu, otec Reynaud v ní od počátku vidí vážné nebezpečí pro své stádečko, především nyní, na počátku období půstu, kdy by si lidé měli tradičně odpírat světská potěšení.
Kněz proto nově příchozí, v níž odhaluje pokušitelku k hříchu, vyhlašuje otevřený boj. Viannin obchod se najednou stává předmětem tajemné šeptandy, skvělou příležitostí pro donašeče, farizejsky rozhořčené ovzduším hříchu a toužícími se osvědčit jako poslušné ovečky. Na druhé straně krámek je místo, jež neodolatelně přitahuje mlsné jazýčky. Kdo by také mohl odolat tak sladkému pokušení? Za ty dva zdrávasy, které otec Reynaud za porušení půstu nařizuje, to přece stojí!
Vianne se však svých odpůrců nezalekne a rozhodne se, že na Velikonoce uspořádá Čokoládový festival. Její plán rozdělí obec na dva tábory. Následuje střet, jenž je církví vyostřen v "čokoládovou bitvu". Začíná to vypadat, že velebnost církve může být ohrožena pohanskou vášní pro čokoládové opojení.

"Horkou čokoládu, prosím." Usadila se nepohodlně u pultu a mluvila do prázdných sklenic, které jsem ještě nestačila uklidit.
"Jistě." Nezeptala jsem se, jak má čokoládu ráda, přinesla jsem jí ji se šlehačkou a čokoládovými hoblinkami, ozdobenou dvěma hrudkami kávového krému. Na chvíli si přimhouřenýma očima prohlížela sklenici, pak se jí váhavě dotkla.

Vlastní názor:
Joanne Harrisová je výborná spisovatelka a já mám její knihy opravdu ráda. Dýchá z nich totiž něco zvláštního, nestydím se říct, jistý druh magie, který vás přímo magnetickou silou přitahuje ke čtení. Má také velmi sympatické hrdiny a hrdinky, a přestože píše spíše romány, ve kterých jde hlavně o postavy a jejich psychologii než o akci, nebudete mít klidu, dokud neotočíte poslední stránku.
Obal od Ikaru (za nekvalitu obrázku se předem omlouvám, lepší jsem nesehnala) je opravdu pohádkový a dýchá příslibem magického příběhu, jež se skrývá mezi listy knížky, a jen při pohledu na něj jsem dostala chuť na čokoládovou pralinku či horkou čokoládu z Viannina obchodu. Co mě ale mrzí, že pouze tohle jediné vydání má takhle krásnou obálku, ostatní vydání mají přebal inspirovaný filmem, a ten se mi ale vůbec nelíbí, postavy na něm zobrazené, zvláště žena, mi ke knižním vyobrazením jich samotných ani v nejmenším nesedí a celá obálka mi přijde až kýčovitá.
Na styl psaní Joanne Harrisové už jsem zvyklá a velmi se mi líbí, ale někomu, kdo zatím s jejími knihami nemá žádné zkušenosti, by mohl připadat trošku zvláštní. Kniha je psána v první osobě z dvou pohledů, z Viannina, který se vyskytuje o něco častěji, a z pohledu faráře Reynaulda, Viannina "nepřítele číslo jedna". To se mi líbilo, protože vidíme do hlavy dvěma úplně odlišným lidem, sledujeme, jak popisují tu samou událost naprosto odlišně, a zároveň kniha může obsáhout více situací, o které by byla bez druhého pohledu ochuzena.
Příběh, který autorka napsala, se mi opravdu líbil. Plynul téměř sám, stránka za stránkou, kapitola za kapitolou a najednou byl konec. Autorka ho bravurně rozehrála pomocí svých postav, ale nakonci nám i přes zdánlivý mat faráři o pár stránek dříve naservírovala potovou situaci a mě tak navnadila na pokračování tak silně, že kdybych mohla, hned si pro Krysařovy střevíce běžím do knihovny.
Celý příběh Čokolády se odehrává v malém městěčku Lansquenet nad Tannou, v němž příjezd Vianne Rocherové vyvolává obrovskou vlnu nechuti, ale i zvědavosti. Lansquenet autorka popsala výborně, úplně jsme si ho představovala, skvěle vystihla tu atmosféru konzervativnosti a upjatosti, které zde vládne díky faráři, jenž si své stádo, každou ovečku v něm, pečlivě hlídá, i atmosféru tajemství a aférek, které se tu pod rouškou milých úsměvů skrývají.
A postavy, jeden ze základních kamenů autorčina úspěchu, se kterými tak dobře a precizně pracuje a do jejichž charakterů nám postupně nechává nahlédnout. Vianne je jedna z nejsympatičtějších ženských hrdinek, jaké jsem měla tu čest poznat a myslím si, že si ji každý čtenář snadno zamiluje. Nenechá si nic líbit, ale přitom není útočná, je vtipná, milá a občas jízlivá. Balancuje na tenké hranici mezi drzostí a výsměchem a přece nikdy nespadne. Ale má také své strachy a obavy, které ji činí velmi lidskou, obavy o svou dcer Anouk, strach z dalšího stěhování a Černého muže, který ji i její matku pronásledoval a ani teď jí nechce dát pokoj. Ale i ostatní postavy si zamilujete, Armande, starší paní, jež je stejně drzá a odvážná jako Vianne, Narcisse, tichého a samotářského zahradníka, i Rouxe, kočovného řemeslníka s rusými vlasy.
Abych to tak shrnula, knihy Joanne Harrisové nejsou úplně pro všechny, někdo z nich bude nadšený, někomu se příliš líbit nebudou, ale pokaždé, ať už budete či nebudete chtít, na vás z nich dýchne kousek magie a dobré nálady. A to je i případ Čokolády.
Hodnocení:85%
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jokí-chan ^^ Jokí-chan ^^ | Web | 6. listopadu 2012 v 22:03 | Reagovat

Viděla jsem film :) byl super

2 DirtyFoxx DirtyFoxx | Web | 10. listopadu 2012 v 9:26 | Reagovat

Celkom zaujímavé o.o

3 Haruko-sensei Haruko-sensei | Web | 10. listopadu 2012 v 22:09 | Reagovat

Vypadá to zajímavě. Pokud budu mít to štěstí a narazím na to v knihovně, asi si to i přečtu. Koneckonců- je to o čokoládě xD. A samozřejmě, pěkně napsaná recenze ^_^

4 Alliade Chiaki Sheppetsu Alliade Chiaki Sheppetsu | Web | 11. listopadu 2012 v 12:25 | Reagovat

já na francii (a všechno k tomu) mám strašnou smůlu, neboť na to narážím až nějak často xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama