Anglie - Den 1 + 2

17. září 2012 v 18:27 | Sara Whitney |  Novinky
Tak, jak jsem před časem slibovala, máte tu reportáž z mého pobytu v Anglii. Rozdělila jsem to po dvou dnech, protože myslím, že celý pobyt bych do jednoho článku nenatěsnala. Řeknu vám, začínám tuhle zemi mít raději a raději.
Na cestu jsme se vydali kolem jedné hodiny po poledni v úterý 4.9 a po 24 hodinách strávených v autobuse s mými povedenými spolužáky a vedlejší třídou a hodině a půl strávené na poměrně stařičkém trajektu, jsme konečně dorazili do cíle naší cesty - historického města Yorku, které na tom samém místě stojí již od dob Římanů.
No, byl na nás úžasný pohled, rozcuchaní, nevyspalí (zkuste si usnout za jízdy v autobuse na místě o velikosti maximálně 2 metrů čtverečních a k tomu ještě ve vzpřímené poloze), případně rozespalí a nerudní. A v tomto stavu na nás čekalo šest hodin chození po Yorku a jeho památkách. Světlé to vyhlídky.
Na úvod se sluší trochu York popsat. Pro mě asi největším překvapením bylo zjištění, které se událo krátce po příjezdu, a to že York je město s více než pěti miliony obyvatel, je tedy přibližně pětkrát větší než Praha. Já si do té doby myslela, že je mnohem menší. York je město historické, s mnoha starobylými památkami, to dokazují například kamenné hradby a jejich zbytky, které lemují téměř celý York a po kterých se může naprosto normálně chodit. Další zvláštností na Yorku je, že téměř všechny budovy jsou postavené v jednotném stylu, všechno z cihel nebo kamenných bloků, i ty nové a tak York chvílemi působí jako z jiné doby.
Jak už jsem se zmínila, York zde stál, samozřejmě o moc menší a o moc méně vyspělejší, již za dob Římanů, kteří ho postavili právě zde, protože se zde stýkaly dvě řeky, a tak jim stačilo pouze postavit třetí stranu a měli hotové opevnění.
Pak se opevnění dále rozrůstalo, poté už městečko obsadili dokonce i Vikingové, právě proto zde v Yorku stojí i Jorvik Viking centre, které je jim věnované. York přežil i Vikingy a nadále se rozrůstal, až se stal městem, jakým je dnes.
Jako první po našem příjezdu jsme navštívili katedrálu Yorkminster. Ta je opravdu velkolepá a tvoří centrum Yorku a je to bezpochyby památka, která láká nejvíce turistů. Základy katedrály zde byly již od roku 627 po Kristu, tehdy to byla ale pouze dřevěná, velmi malá budova. Nahrazena kamennou byla až v roce 640 po Kristu. Postupně byla upravována a zvětšována, to vše ještě před příchodem Normanů. Rozrostla se i za arcibiskupa Thomase z Bayeux a arcibiskupa Rogera z Pont I' Evéque. Ale katedrála, tak jak je ji možné spatřit dnes, byla dostavěna až v roce 1472. Ale dost už historie, myslím, že té si ve škole užijeme všichni až dost.
Vevnitř je katedrála snad ještě krásnější než zvenku. Je to obrovský prostor s mnoha vedlejšími loděmi a zákoutími a také s mnoha menšími či většími "poklady". Když vejdete dovnitř, ocitnete se v hlavní lodi, hlavní části a koukáte na oltář. Hlavní loď je opravdu stará, byla postavena před více než šesti stoletími.
Když popojdete dál, můžete spatřit The Five Sisters Window - Tedy Okna pěti sester, která byly zhotovena před více jak 750 lety. Je to pět úzkých vitrážových oken sdružených vedle sebe, na kterých jsou nejrůznější ornamenty a symboly. K těmto oknům se vztahuje i pověst, ale tu si teď bohužel nemůžu vybavit.
Mezi další zajímavé věci v katedrále patří The Striking Clock - Pozoruhodné hodiny, které odbíjejí každých patnáct minut či Dračí hlava, která je přibližně v polovině hlavní lodě a pravděpodobně se na ni zavěšovala velmi těžká křtitelnice.
Poslední věc, která mne osobně velmi zaujala byla Kapitula, kruhová místnost vzadu v katedrále, kde se v jako jediné místnosti smělo mluvit a kde se scházeli všichni důležití duchovní, aby projednali všechny důležité věci související nejen s chodem katedrály.
Dále jsme navštívili v Yorku park, velmi pěkný kostel svatého Olafa, pojmenovaný pravděpodobně po nějakém významném Vikingovi, potom už zmiňovaný Yorkminster, a pak už jsme se přesunuli do Jorvik Viking centre, tedy do Centra Vikingů. Spíše než Centrum to ale bylo trochu více interaktivní muzeum, ale i tak se mi to docela líbilo. Většina mých spolužáků už z toho ale byla nadšená o dost méně a začali si stěžovat, což hlavně valná část mých dívčích spolužaček dělá s oblibou a co nejčastěji, pokud tedy někoho zrovna nepomlouvá.
Další byl na pořadu dne rozchod, který většina lidí využila k doplnění zásob vody, případně jídla, protože rodiny si nás měly vyzvednout až v půl sedmé, nebo k odpočinku, taktéž já. No, a potom už jsme protrpěli v polospánku o něco delší procházku, než by se nám líbilo, viděli jsme jede. maličký hrad na kopci a ke konci dne jsme se přesunuli do Železničního muzea, které je vyhlášené.
Musím říct, že přestože obvykle mě tohle moc neuchvacuje, nakonec jsem si návštěvu Železničního muzea opravdu užila. Byla jsem i opravdu překvapená, protože měly vystavený pravý Bradavický Expres z filmů o Harrym Potterovi, a co je ještě lepší, jedne vagon japonského šinkansen, který se dal projít i zevnitř, což jsem samozřejmě udělala. Něco takového bych si nenechala ujít v žádném případě! :D
No, a potom už jsme došli zase na parkoviště, odkud jsme po poledni vycházeli. Popravdě musím říct, že jsem byla tak unavená, že mi bylo úplně všechno jedno a byla jsem ráda, že se můžu na chvilku posadit zase zpátky na své malé místečko v autobuse a čekat, až si pro mě a ještě moje dvě kamarádky přijede rodina, u které budeme ten týden a půl bydlet.
Musím říct, že rodina, která si pro nás přijela, předčila mé očekávání. Milý postarší pár, který měl ale naprosto úžasné auto a naprosto hyperaktivní štěně dogy jménem Izzy. Troufám si říct, že žádná další rodina neměla tak dobré auto. Domeček, ve terém jsme bydlely, byl sice docela malý a náš pokoj taky nepatřil mezi největší, sotva se sem vešly dvě palandy, ale za to jsme měly v domě tři koupely, a to na pět lidí! Jiné dvě spolužačky měly jednu koupelnu na devět lidí, a ještě se o ni musely dělit například s Arabem.
Myslím, že lepší rodinu jsme nemohly dostat, protože paní měla s dětmi i teenagery zkušenosti, odchovala totiž šest vlastních, a ještě k tomu naprosto skvěle vařila. Po večeři jsme se akorát umyly a už v devět jsme zalehly.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucy / L. Lucy / L. | Web | 19. září 2012 v 17:28 | Reagovat

kráásne fotky su to ..muselo tam byt pekne :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama